PhDr.PSVZ

Tenhle houpací psík s vtipným názvem je inspirovaný dětskými 3D skládačkami a jeho autorem je český designér Jaroslav Juřica. Hravost při skládání si užijí i rodiče, kteří houpacího psíka musí po zakoupení sami složit. Elegantní tvary a čistota provedení jsou navíc okořeněny hravostí, která se objevuje i v jiných autorových projektech. Krásnou skládačku můžete zakoupit např. v obchodě Designeros.
web Jarosla Juřica

Slastidolls

Czech artist Inna Slastenová sews beautiful toys of textile, gentle friends of the forest, created by hand embroidery. Inna also produces dolls from corn leaves under the original Iroquois dolls. 

Pod značkou Slatidolls najdete původní hračky z textilu a šustí od české autorky Inny Slastenové. Šité hračky jsou snadno rozpoznatelné a nezaměnitelné: jednoduchý až totemický tvar, něžná ruční výšivka, důraz na přírodní materiály, poctivá ruční práce. Vedle textilních hraček z krásných lesních kolekcí vytváří Inna také pracné panenky ze šustí, svou lásku k indiánské kultuře promítá do panenek Irokézkých. Zvu Vás k malému adventnímu povídání nad hadříky, bavlnkami, korálkami a slámou...

A chcete-li vědět, odkud přicházejí jeleni, nahlédněte. Nebudete věřit vlastním očím, co vše vzniká ruční výšivkou.

eshop:  Fler.cz/slastidolls

Jak vznikla Vaše první hračka? Jak jste se k šití dostala?
První hračka, přesněji panenka, vznikla po narození mých dětí. Chtěla jsem využít svoji tvůrčí energii. Výšivky mě vždy přitahovaly, šití vůbec ne. Postupně jsem v šití našla zálibu.

Vaše hračky jsou "kreslené niti", jak si vás tenhle způsob našel?
Přitahují mne "primitivní" hračky. Snažila jsem se najít svůj hračkářský styl. Jednoduché tvary a minimalistické prostředky, vytvořit výrazný obraz.

 Jak by podle vás měla vypadat dobrá hračka?
Hračka může být bez tváře a může být i velmi jednoduchá, ale měla by vyzařovat pozitivní emoce, nenechat člověka lhostejným. Samozřejmě, že je to panenka nebo hračka vyrobená z přírodních materiálů (přírodní tkaniny, dřeva, slámy).

Co vás na této práci nejvíce přitahuje? 
Každá hračka je jedinečná, má vlastní charakter a emoci. Samozřejmě, že mne zajímá proces výběru tkanin, dekorování... Ale moc se mi líbí dva momenty, vznik nové hračky (vidím to v jednoduché trhlině, v kamenu, nebo ve větvičce) a konečný výsledek.

Hračky vznikají v malých kolekcích. Je pro vás jejich vnitřní příběh důležitý?   
Proces vzniku jsem nijak nekontrolovala, vše vzniklo přirozeně... První se objevila panenka Luna a pak se na mém skicáku začali objevovat její přátelé. Tak vznikla malá kolekce "Luna a kamarádi."

Vedle hraček vytváříte také indiánské panenky ze šustí, jak k tomu došlo? S čím to souvisí?
Kultura severoamerických indiánů mne zajímá už od dětství, když nám otec četl knihu Píseň o Hiawathovi H.Longfellowa, Fenimora Coopera, Jacka Londona .... cítila jsem jakousi souvislost … Tak jsem se oddala etnografii a folklóru.
Dost dlouho jsem studovala tradiční slovanské kultury (obřady, kostým, zpěv ...) Také mne zaujalaobřadní hračka. V ní se snoubí jednoduchost formy a složitost obsahu. Všechny tradiční kultury mají cosi společného (barvy, symboliku....).         
Před několika lety jsem náhodou viděla vyobrazení indiánské kukuřičné panenky a řekla jsem si, že bych ji chtěla zkusit udělat. Začal fascinující proces a z několika variant jsem vybrala irokézskou kukuřičnou panenku. Našla jsem a přečetla mnoho informací o Irokézech. Naučila se vyšívat korálky (všechny výšivkové motivy na oblečení pro panenky jsou irokézské), už jsem nemohla přestat, byla jsem stále více fascinována procesem.

 
Jaké byly Vaše oblíbené hračky v dětství nebo s čím si rády hrají Vaše děti? Měla jsem nádhernéého medvěda, závodní automobily a panenku v kroji, ale nejzajímavější bylo to,co jsem vyrobila já sama, panenku z klacíku a květin...  
Svět mých chlapců se skládá z aut, Lega, knih a všelijakých drobností. Ale i v tomto světě je prostor pro fantazii a experimentování. Děláme auta z lepenkových krabic, koláže ze starých hraček, papírová divadla.

Máte i dnes nějakou hračku mezi svými oblíbenými?
Ano, líbí se mi tradiční lidové hračky. Mám velmi ráda koně a ptáky, figurky ze dřeva či hlíny.

Tereza Neumannová

Po dlouhé době vám přestavím tvorbu další české výtvarnice, Terezy Neumannové. Shoda jmen s německou stigmatizovanou vizionářkou je čistě náhodná, ovšem její odkaz se s nadsázkou objevuje i v hlavičce autorčiných webových stránek. Tereziiny textilní figury nejsou určené malým dětem, jde o objekty, připomínající hračky, trochu znepokojivé a děsivé, s nepřehlédnutelnýma očima. Zajímavá výtvarná zkratka, barevnost i kombinace materiálů dělají z těchto hraček nevšední objekty.
web Tereza Neumannová
eshop de-sign

POL ENO

Dnes mám pro vás designovou lahůdku... mladá česká talentovaná autorka a její značka Pol eno. Andrea Tůmová brousí z masivního pol-ena minimalistická zvířátka. Naleštěné oblázky s nožkama a ušima dokonale vystihují typ zvířete, ačkoliv je tělo tak nějak oblé u všech podobně. Dokonalé ve své jednoduchosti, vtipné s využitím detailů (větvičky jako parohy, textilní ocásky a uši). Krásná práce, které přeji mnoho zdaru na další polínkové cestě.
web: Pol-eno

Baruru

Czech author Lucie Kameníková Baruru sews mottled funny character as a child draws with thick crayon.

Dnes si tu šedou zimu obarvíme hezky do strakata... Pod značkou Baruru tvoří živelně a s nadšením Lucie Kameníková své pestrobarevné "serepetky", jak s láskou označuje své roztmile ulítlé šité drobnosti. Nezaměnitelný rukopis snadno poznáte podle veselého výrazu ve tváři a hlavně přiznaným barevným entlem kolem obrysových tvarů. Jako když dítě kreslí tlustou pastelkou. Taky inspiraci dětským světem autorka sama uvádí...

Jak vznikla Vaše první hračka?

Moje první hračka vznikla jednoho dne, kdy jsme při chvilce vyrábění s dětmi vyměnili papír za textil. Pod rukama nám vznikla jakási podivná potvůrka, panenkopříšera, kterou mám dodnes jako avatar na svém profilu na Fleru.

Malba xichtéčku zelené ošklivky, její drsný vodnický chrup, jí vdechla dcera a  mě pomalu posouval k výrobě další a dalši... 

Jak jste se k této práci dostala?

Myslím, že odpověď už je v předešlé otázce.... děti, jejich přání, potřeba zútulnit dětský pokoj, radost sobě, druhým.... asi takový "běžný příběh".

Kdy všechny hračky vznikají?

Dříve dostávalo tvoření prostor po večerech, při dětech spících, pak i s nimi, dnes je práce tak nějak vyvážená, berou ji jako součást každého dne...

Čím se řídíte při vzniku hračky? Co na ní nesmí chybět?

Důležitou roli pro mne hraje barevnost, to je asi precedent, který nesmí chybět na žádném kousku - přičtu-li k tomu nějaký ten přihlouplý či šibalský výraz a zamícháme-li do barevné přihlouplé směsi nějaká ta tahadla (nožky, ručky), věšadla na pověšení či na ruku - takto uvařená směs může vystrčit hlavu z "kuchyně".

Vaše hračky mají charakteristické zvýrazněné lemování tvarů. Jak jste k němu dospěla?

Mám ráda lemování, hrubší stehy, nepravidelnost - pravý úhel u mě jen tak nenajdete :)... tak nějak to ve mě vyvolává hračky "starých" časů, ale možná je to jen můj subjektivní pocit... cik-cak, entl, obšívání - to můžu každý den!

Kterým materiálům a technikám dáváte přednost?

Pracuji nejčastěji s bavlněnými a lněnými materiály, vyrábím vlastní razítka, která tisknu na kde co - přiznám se, že jsem takový ten "recy-sysel", kdy ráda využívám staré věci na nové. V tomto směru se mi tu dělají pěkné "krtčí" hromádky... takové menší postižení mám... víte Vy vůbec, co vše se dá vyrobit ze starých kvalitních kalhot? V neposlední řadě nesmím zapomenout na tričkovinu, která je též nedílnou součástí mých výtvorů ... vlasy, nožky, ruce... to vše můžete mít z recy trika - a tím zjišťuji další úchylku - v případě, že na Vás uvidím pěkné zelen& eacute; pruhované tričko, vsaďte boty, že ho z Vás budu chtít servat a rozstříhat ...

Kam chodíte pro inspiraci?

Největší inspirací jsou mi děti - jejich kresby, náměty, to vše se mi pak vaří v hlavě a jednou z ní vyskočí v podobě razítka, či jinak zpracovaného kousku... o mých budoucích a plánovaných serepetkách přemýšlím téměř všude, v koupelně, za volantem, na procházkách se psem... je to fakt postižení a jakási touha zhmotnit myšlenku, třebas i s kapkou humoru.

S jakými hračkami si hrají Vaše děti?

Syn už je větší, na toho jsem celkem už krátká, dcera miluje nosatoušatý polštář Chrápadlo a kravičku Jůlii .... často zkouší při odesílání a balení objednávek ukecávat spoustu věcí,... mami, tohle neposílej - však prý bychom se doma nějak vešly!!! 

Máte nějakou svou oblíbenou hračku z dětství?

Byla jsem  zvěřo-maniak, taková ta doktorka, která kdejakému plyšákovi ordinuje a píchá jakože-injekce... Jo, bylo to černé plyšové psisko pudlisko a vydržel veškerá má citlivá i nešetrná zacházení.

eshop: Fler.cz

Pišlíci

Dnes opět něco z českých luhů, tentokrát přímo z Pišlických. Václav Kvapil alias Filip Rychlebský (pseudonym pro knižní příběhy) jednoho dne vyrobil pro své děti  dřevěného Pišlika, rozumějte panáčka a tím se začala psát zajímavá historie Pišlických hraček, kterou si můžete přečíst na stránkách Fleru, kde lze hračky také zakoupit. Jednoduchý elegantní design osloví kluky i holky,  vypilovaná kvalita zase zaručí dlouhodobé užívání.
web Pišlik
eshop: Fler

Emagame

Ema má mámu. Máma a Ema si rády hrají... Ne, to není citace ze slabikáře, ale Emagame, mladá česká značka, která se soustředí na designový nábytek pro panenky. Autorkou návrhu je Erika Partyková. Jednoduché tvary, elegantní bílé provedení a čistota tvarů spolu s použitím přírodních materiálů dělá z těchto kousků krásný doplněk do dívčích pokojíčků.
Jen doplním k fotografiím, autorkou textilních panenek je Jess Brown, o které jsem psala před 3 lety v tomto příspěvku.
web: Emagame

Dita Rakouská

Czech artist Dita Rakouská sews dolls not-dolls, mysterious creatures from another planet.

Dita Rakouská absolvovala VŠUP v Praze a pod značkou Catapult a Dr.Laborátor produkuje nevšední textilní tvorbu. Zmíním její panenky nepanenky, které jsou tak trochu z jiné planety. Na první pohled zaujmou jistou dávkou mysterióznosti až morbidnosti, která se mi zdá trochu samoúčelná, ale fascinující. V každém případě se jeví tato panenková tvorba na české scéně jako velmi neotřelý a neokoukaný úkaz. Zajímavé mi osobně přijdou panenky, které postrádají třetí oko či ruku, mají určitou atmosféru, která není tísnivá, ale spíš zádumčivá. Moc hezká je práce s jehlou a nití, prošívání tvarů, ruční výšivka i barevnost. Tvorba, která rozhodně stojí za shlédnutí.
blog: Dr.Laborator
shop: Parazit
facebook

P.S. Děkuji Sofii za tip.