Bylo nebylo... Agatownik

Polka Agata Czechowicz se po narození svého syna vrhla do šití půvabných hravých knížek a tvorů. Její knížky lesních kamarádů jsou plné poutavých vzorů, detailů, didaktických prvků a velkého  prostoru pro fantazii a vlastní příběhy. Všchny ty drobnůstky, které jsou součástí textilních knížek, rozšiřují herní pole, posbírat jablíčka, hrnce, navléknout a svléknout oblečky, schovat se do kapsy a kapsičky, nahlédnout do všech zákoutí. Velikou hravost i zpracování ocenila také porota v soutěži, kterou pořádá největší polské Muzeum hraček a hry v Kielce a Agatina knížka "Liška a přátelé" získala 3.místo. Zaslouženě.
eshop DaVanda
blog Agatownik
facebook Agatownik

Agata Czechowitz alias AGATOWNIK sees beautiful textile books for young children, books are full of didactic details, colors and an unmistakable handwriting.

Ukázka šitých hraček.

Jak se vám Leebee?

Dnes vám představím dalšího českého tvůrce, který se věnuje tvorbě textilních knížek a leporel. Práci Kateřiny Hurákové Chromkové jsem objevila na Fleru.cz,  kde si také její textilní hrátky můžete zakoupit. Nápaditost, dobře odvedené řemeslo, barevná vyváženost a pestrost, to jsou vše znaky kvalitní hračky pro malé děti, kterým se líbí nekonvenčnost a veliká hravost.

Czech artist Kateřina Huráková Chromková sews original soft books and toys.

eshop: Fler.cz
web: Leebee.cz

Jak vznikla tvoje první hračka? Jak jsi se k šití hraček vlastně dostala?
Vlastně je to plynulý proces od dětství. Se sestrou jsme si rády, asi jako všechny děti, hračky vyráběly ze všeho možného. Pro vlastní použití i coby dárky k Vánocům, narozeninám... Jenže zatímco většinu příčetných lidí to opustí v poměrně ranném věku, já zaplavuji nebohé příbuzenstvo svými výtvory dosud. Keramickými, dřevěnými, papírovými, textilními i z rozličných modelovacích hmot.
Obor výroba hraček byl jedním z těch, o jejichž studiu jsem uvažovala, jenže ten rok se zrovna obor neotvíral a tak jsem vystudovala architekturu. Během studia na střední i vysoké škole jsem si své infantilní choutky vybíjela alespoň výrobou textilních loutek a scén pro malé rožnovské divadélko V batohu. No a když se narodily děti, naskytla se konečně logicky dobře vysvětlitelná záminka pro to, moci si v pětatřiceti hrát a nevypadat přitom divně...
Se šitím, alespoň tím systematičtějším, jsem začala tak zhruba před rokem. Začala jsem vymýšlet konkrétní stránky knížky, pak na nějaký čas převážily postavičky, které lze do knížek použít. Dětem se zalíbily a vyžadovaly další a další. První knížku „Dům pro pana Hapa Papatého“ (což je synova zkomolenina jeho miláčka Hafa Chlupatého) jsem dokončila až okolo letošních Vánoc.

Proč šiješ knížky, co tě na nich zaujalo?
Když byla dcerka malinká, dostala od mé sestry jako dárek právě textilní knížku. Byla to hračka, kterou jsem u nás nikdy neviděla, sestra ji přivezla ze zahraničí. Když jsem viděla, jaký má knížka úspěch a jak si s ní dcerka a posléze i syn úžasně vyhrají, začala fantazie pracovat a rozhodla jsem se pro děti vyrobit něco podobného. Je to takový kapesní svět, který můžou mít děti stále u sebe. Před spaním v postýlce, při dlouhé jízdě ve vlaku, autě, v batůžku na výlet. Kdykoliv jej můžou vybalit a zanořit se do něj.

Jak má podle tebe hračka vypadat, co by měla splňovat?
Asi by měla hlavně rozvíjet fantazii, inspirovat k vyprávění příběhů. Měla by být pozitivní, veselá, vzbudit úsměv. Mám ráda, když z hraček sálá osobitý nezaměnitelný charakter. Když vyrábím hračku, mám v hlavě celý příběh, postavičky mají jméno, konkrétní povahu, příbuzenstvo a přátele, svůj zaběhlý způsob života, oblíbené jídlo...Občas mi někdo řekne, že to v nich zahlédl a to je pro mě velmi důležité. Když se mi podaří ten příběh reprodukovat. Vtisknout hračce výraz.

Co tě na této práci přitahuje?
Když nepočítám to, že si mohu „beztrestně“ hrát, je to hlavně úžasná svoboda. Cokoli si vymyslím, mohu hned zrealizovat, aniž bych musela absolvovat dlouhá jednání, konzultace, schvalování úřady, shánění kvalitních dodavatelů, řemeslníků, specialistů a to vše koordinovat a dozorovat.

S jakým materiálem pracuješ a proč?
Momentálně tedy používám k tvorbě hraček hlavně bavlněné látky a provázky, ale je to svět poměrně nedávno objevený. Když mne začaly doma svrbět prsty, padla volba na techniku šití zejména z praktických důvodů. Velmi by mě lákala třeba práce se dřevem, mám také ráda hlínu (keramika je další jeden můj vystudovaný obor), ovšem na jídelním stole v bytě je šicí stroj přeci jen únosnější varianta než svěrák a pila či keramická pec. Šicí stroj mám po mamince, asi 35 let starou Veritasku, které se sice trochu čadí z pedálu, ale jinak věrně slouží, a tak nebylo zapotřebí ani výrazných počátečních investic a mohla jsem se začít propadat do kouzelného hadříkového světa, který mne velmi rychle polapil.

Jaké byly tvoje oblíbené hračky v dětství, máš nějakou schovanou?
Jako děti jsme měly se sestrou velkou spoustu hraček a mnoho z nich jich dodnes přežívá bez větší újmy u rodičů v garáži. Vždycky jsem byla blázen do psů a dlouho byl mým největším miláčkem malý šedivý psík, myslím jeden z prvních modelů štěkacích pejsků (na kovovou páčku připojenou drátkem k hafanovi, která ale záhy odpadla). Měla jsem ho u sebe pořád, vzpomínám si, jak při každém jídle trůnil uprostřed stolu. Dnes je také na zaslouženém odpočinku v garáži a myslím, že v jeho útrobách by se ještě nalezly ukázky některých vybraných pokrmů, kterými jsem ho tehdy hojně zásobila.



















Které knihy máš ráda?
Budu jmenovat spíše autory. Chaoticky, tak jak mi přicházejí na mysl: Zdeněk Svěrák, J. R. R. Tolkien, Marcel Pagnol, Betty MacDonaldová, John Irving, Jan Werich, Miroslav Horníček, A. A. Milne, Irena Dousková, Zdeněk Jirotka, Karel Čapek, Bohumil Hrabal, John Steinbeck, Khaled Hosseini, Astrid Lindgrenová, Robert Fulghum, Jan Neruda, Gabriel García Márquez, Nikolaj Nikolajevič Nosov… :)
  

Alison Worman

Alison Worman zkoumá dynamiku ruky, objetí, lidské vztahy... originálním způsobem vše přenáší do své textilní a knižní tvorby. Hravé a zároveň k zamyšlení.

Autorské textilní knížky / Hand made soft book

Autorské textilní knížky jsou takové, které si tvůrce sám navrhne a vytvoří. Tyto knížky bývají šité ze snadno přístupných materiálů, z bavlněných pláten nebo z filcu.

Autoři nemají žádné hranice, které mají velcí výrobci (technické možnosti výroby, cena apod.). Pro tyto knížky je typický vysoký podíl ruční práce, objevují se výšivky, různé textilní aplikace a kombinování technik s ručním tiskem, malbou, materiály apod.

Jediným úskalím těchto knížek - pokud jsou určeny malým dětem - bývá vizuální okouzlení autora, kdy jeho výtvarný záměr je nadřazen nad účel a cílenou skupinu (tedy že jde o předmět pro malé děti). Některé pokulhávají jak po stránce estetické, tak řemeslné (ty neuvedu), mnohé jsou naopak velmi nápadité ve výtvarném zpracování.

Čeští tvůrci / Czech authors
Zmíněni jsou ti, kteří se knížce věnují intenzivněji a kteří mají dostupnou internetovou prezentaci. Pokud máte tip na autora, který by tu rozhodně neměl chybět, dejte mi vědět, ráda doplním.

Nao a tak... Jednoduché knížky v záměrně tlumených zemitých tónech, u kterých mi ale vadí řemeslná nedotaženost (šití, aplikace i malování působí horkou jehlou, je také škoda, že formát stránky je málo využitý), ale jinak jsou moc hezké a stojí o nich vědět.

Šárka Dlouhá šije pestře strakaté knížky pro konkrétního zájemce, takže tyto kusy jsou jedinečné. Každá stránka má mnoho textilních aplikací a základní didaktické prvky (šněrování, vázání tkaniček, zipy, kapsičky, okýnka ad.). Možná trochu divoká pestrost nebude pro každého, ale myslím, že odrostlé batole by mohla dobře zaujmout a zabavit.




Radka Hejtmánková (Kwalik) šije jednoduché knížečky s aplikovanými motivy, ale vedle toho vytváří nápadité kapří abecedy, které mají kus poctivé knižní didaktičnosti, proto ji zde zmíním. Knížky-hračky se vyznačují výraznou barevností, pečlivým řemeslem a přehledností motivů. Skvěle odvedená práce pro děti, které se chtějí naučit písmenka a přitom se dobře zabavit.




Ludus je český ateliér, o jehož tvorbě jsem už psala a zmíním ho ještě v této souvislosti. Jejich dvě textilní knížky byly oceněny národní značkou Správná hračka. Jsou to jednoduché knížečky s aplikovanými motivy pro nejmenší děti.



Marie Mrňávková šije knížky didaktické a textilní pohádky. Didaktické knížky s mnoha ativitami a zvukovými efekty byly také oceněné jako Správná hračka: knížky Agnes s chrastícím ptáčkem a Domeček a to pod značkou domovské dílny Šapitó.



Textilní pohádky jsou tvořené jako knížka, která poskytuje prostor pro hraní konkrétní pohádky.


textilní pohádka O zajíci, lišce a kohoutovi a autorská knížka Klíčení

Ostatní autoři / Other authors

Zde jsem svázána víc než u českých autorů na internet. Co se mi podařilo nalézt a stojí za zmínku...

Bezva knížky pocházejí od Wee Galery. Z jedné strany jsou jednoduché motivy v černé lince, která je ideální pro ty nejmenší nebo pro děti slabozraké. Hezké, vkusné zpracování.



Studio Pi´lo vytvořilo knížku v přírodním materiálu a v decentním písmenkovém a číselném dekoru. To už je na hranici hračky a autorského dílka.



Wendy Buss a její osobitá kniha "Podzimní listí" se střízlivou ruční výšivkou.



Alicia Paulson vytvořila z filcu a potiskových tkanin knížku, určenou pro malé děti. Hezká čistá práce, která ctí malého držitele této hračky.



Q is for Quilter vytvořila knihu, která má didaktické prvky, výrazné a přehledné motivy, takže výborně poslouží malým dětem, které se mohou nad knížkou učit barvy, písmenka a procvičovat jemnou motoriku.



Jessica Perkins má ráda všechny barvy duhy...její "Duhová zahrada" umožňuje dětem poznávat barvy v té najhravější podobě.



Frances Pickering vytváří osobité knížky s bohatým kombinováním technik a materiálů. Tyto knížky už ale rozhodně nejsou určen těm nejmenším.



Na závěr zmíním mou oblíbenou Saru Lechner. Její bohatou a originální tvorbu si můžete prohlédnout na jejích stránkách, kterých je hned několik. Zde ukázka umělecké knížky, zpracované technikou plstění, šití, ruční výšivky. Rovněž nejde o knížku určenou malým dětem.