15. 12. 2018

Hanka Paulusová

Hadrové hračky Hanky Paulusové si okamžitě zamilujete. Bez přehánění. Poprvé jsem je poznala na Fleru, ale když jsem měla možnost si je osahat naživo, bylo to velké okouzlení. Křehké, tiché, ale překypující radostí. Hanka si vypracovala krásný rukopis s nádechem nostalgické vzpomínky na dětství, která se do vás zavrtá a nepustí. Takové zastavení v čase. Mám radost, že vám mohu zprostředkovat její vlastní slova.
Hračky můžete zakoupit na jejím profilu na Fler.cz nebo si o ně napsat.
eshop: hanka.kytka
email: hanka.kytka@seznam.cz


Czech author Hana Paulusová sews textile toys and she hand paint them. She uses recycled textiles, natural materials, sheep's fleeces, sticks or flax. Toys give an impression of the old and beautiful memories of childhood which we all love so much. eshop Fler: hanka.kytka



"Jsem staromilec.
Čím jsem starší, tím více se chci obklopovat věcmi, co mě lidsky zahřejí – ať je to řemeslná tvorba, kus starého nábytku či architektura nebo vzpomínky na dětství.

Tato zrychlená doba mě děsí a zklidnění nastává, když vezmete do rukou nějaký materiál a vytvoří se dílo. Po všech pokusech, ať se dřevem nebo s hlínou, přišel textil. Šít mě naučila maminka a malovat – nějak to šlo samo už od školy, zkoumání techniky, míchání barev… dar, talent – nevím."


"Tato kombinace ušít třeba medvěda a pomalovat ho, mě učarovala. Dát mu výraz, pohyb jako loutce – ne pracně - jednoduše až primitivně."


"Medvěd nebyl první, ale stařenka, medvěd neměl vlasy a já jsem strašně toužila použít první kousek darovaného ovčího rouna šedé barvy, rozstříhat staré plátěné kalhoty a utěrku. Mám jí dodnes. Dětem se vůbec nelíbila – ale dospělí, ty pochválili. A už jsem byla lapena. Nebudu dělat pro děti, ale pro nás dospěláky. Můžu recyklovat starý textil, hlavně plátna a používat různé přírodní materiály, len, ovčí rouna, nebo klacíky a dřevěné korálky či akrylové barvy."


"Panenky dostávají starobylý styl, šatky s patinou, různé vlásky do copánků nebo něžných drdůlků, medvědi ušmudlanost – výrazy hlupáčků a ňoumů. Koníci – nejraději grošáci – hřívy a ocásky z běleného lnu."


"Kouzlo dětství a vzpomínek se začalo přenášet i na nové majitele těchto hraček. Vznikaly příběhy a jména. Odezvy byly neskutečně dojemné. Mě toto vše naplňuje takovou energií a emocemi, že své postavy vidím všude. Na oprýskané zdi nebo i v mracích. Obličej se rodí i podle nálady. Když je jaro tak veselé, ovečky dostanou kaťata, panenky metličky z vrbových proutků, koníčci do hřívy korálky, medvědi zvědavost."


"V zimě, v čase vánoc přijdou andělé … něžní, pihovatí a pokorní. Ty mám nejraději – vždy si na ně počkám.



"Nemám už žádnou z dětství, ale budu nesmírně šťastná, až jednou mé vnouče bude žmoulat tu mojí po celý svůj život." 

2 komentáře: